Vulkány jižní Kamčatky
v.Viljučínský
rusky – Вилючинский. Nachází se ve východní oblasti poloostrova, 60 km jižně od Petropavlovska Kamčatského, zeměpisná poloha 52°42’15“ s.š. a 158°17’40″v.d. jeho výška dosahuje 2175 m.
Pohled na vulkány z PK zleva v.Mutnovský uprostřed v.Viljučinský a zprava aktivní v.Gorely.
Vulkán Viljučinský je vyhaslý stratovulkán s pravidelným kuželovitým tvarem, vrchol vulkánu je sřezán k západu. Sklon od vrcholu i ze středu dolů pokrývají hluboko erodovaná radiálně se rozšiřujicími koryta.Na severozápaní straně jsou zaplněna ve vyšších místech ledovcem. Z jihovýchodní strany se nachází teplé termální prameny, ze západní strany 40 metrový vodopád, který má ve spodní části ledovec se sněhovým polem. Je nedaleko od cesty, která vede na Mutnovskou GEO elektrárnu, přibližně 2500 m.
Tato cesta od vodopádu dále pokračuje přes Viljučinské sedlo. Zde je krásný otevřený pohled přímo na tento vulkán i na vzdálené, v.Mutnovský a v.Gorelaja. Cesta ze sedla pokračuje dosti ostrým klesáním za kterým je potom na pravo odbočka k Viljučinským termálním pramenům mnohdy nazývaných Radonovy. Pokud pokračujeme dále přímo, dovede nás až ke GEO Mutnovské elektrárně. V průběhu cesty je zde ještě odbočka na levo k v.Gorelaja. Vulkán Viljučinský je za příznivého počasí vidět za Avačínským zálivem i z Petropavlovska Kamčatského. Vrchol vulkánu je dostupný,je z něho nádherný rozhled na všechny strany, středně těžký výstup.
v.Mutnovský
rusky – Мутновский. Nachází se ve východní oblasti poloostrova,70 km jižně od Petropavlovska Kamčatského, zeměpisná poloha 52°26’55“ s.š. a 158°11’47″v.d., jeho výška dosahuje 2323 m.
Vulkán Mutnovský je složitý vulkanický masív. Patří do Mutnovsko-Gorelovskoj skupiny a je z této skupiny nejaktivnější. Tento stratovulkán je utvořen ze čtyř do sebe vzájemně slitých konusů, které postupně svými erupcemi v různém období jejich sopečné aktivity byli rozrušeny. Na místě původního východního vrcholu jsou pozůstatky struzkovité části starobylé kaldery, která je nejvyšším bodem tohoto mohutného vulkánu. V dávné minulosti se sopečná aktivita přemísťovala na západní sklony masívu a vytvořili se zde dva exkluzivní překrývající se krátery, které při pohledu shora připomínají osmičku.
V jednom kráteru vzniklo nádherné modrozelené jezírko o průměru asi 300m. Vedle něho se nachází současný aktivní kráter, má průměr okolo 250 m. Vnitřní stěny kráteru jsou plné fumarol. Z aktivního kráteru téměř neustále vycházejí oblaka dýmu.
Staré dvě velké krátery o hloubce 300 – 600 m jsou vyplněny věčným ledem a zmrzlým sněhem. Výplň je tvořena silně rozpraskaným ledovcem zajímavého tvaru a složení. Mutnovská je však známa hlavně díky silné hydrotermální činnosti, fumarolovému poli, bahenním kotlům různých barev a také termálním kotlům s vřící vodou. Kromě úchvatných pohledů sebou přináší i výrony jedovatých plynů. Je zde nebezpečný terén uvnitř kaldery, kde se nachází fumarolné pole a bahenní a termální kotle.
Mutnovský vulkán byl považován ještě v minulém století za přírodní div světa. Toto značení jí vynesla kaldera se vysokými sirnými sloupy a velkými bahenními kotli. Také se zde nacházela říčka vytékající z kráteru s osmimetrovým vodopádem. Při silné erupci v roce 2000 však zanechala jen dno kráteru plné prachu a popela, bez jakékoliv stopy po někdejší kráse. Co přetrvalo,je nádherný pohled z hrany starého kráteru na ledovec s prostupujícími fumarolami. Postupem času se fumarolné pole obnovilo, neustále se rozšiřuje a mění svou podobu vlivem vulkanické aktivity.
Nachází se zde řeka Vulkanaja,která vytéká s kaldery západního kráteru hlubokým údolím z pestře zbarvenými stěnami. Údolí se pod podnožím mění na hluboký kaňon na kterém se nachází 80 m vysoký vodopád. Kaňon má velmi strmé pestře zbarvené stěny a nazývá se Opasnyj – Nebezpečný.
Vzhledem vydatné hydrotermální činnosti v této oblasti začali v roce 1999 se stavbou druhé geotermální elektrárny na Kamčatce. Nachází se na podnoží ze severni strany vulkánu ve výšce 780 m. Budovala se mnoho let a to proto, že se nachází v oblasti z extrémními klimatickými podmínkami. V této oblasti je po dobu 9 – 10 měsíců zima z velmi vydatnými sněhovými výpadky. Bývá zde 8 až 14 m sněhu. Spuštěna byla v roce 2003 a potom se ještě postupně rozšiřovala.V současnosti má výkon 50 Mgw. Nedaleko se nachází ještě jedna, Vrchní – Mutnovská geotermální elektrárna, ta má výkon 12 Mgw. Tyto obě elektrárny dodávají do kamčatské energetické sítě 40 % elektrické energie.
Nedaleko samotného vulkánu na severozápad se nachází Severo-Mutnovské a Dačnye termální prameny. Je to malá oblast na které se nachází termální kotle, bahnitá pole,bahenní vulkánky, malé gejzíry, termální prameny, termální říčky a termální jezírka. Toto místo je nazýváno jako Malá dolina gejzírů. Najdeme ji nedaleko Mutnovské elektrárny. Výlet do kráteru Mutnovského vulkánu patří za jeden z nejzajímavějších na Kamčatce. Z blízka tu uvidíte na jedné nevelké ploše všechny vulkanické projevy. Ale pozor,tato krása nese svá rizika, jsou zde místa kde člověk se musí vnímatelně a pozorně dívat kolem sebe. Držet se vychozených cestiček a nevybočovat z nich. Také dávat pozor na uvolňující se kameny ze stěn kráteru. S rozumem, velkou opatrností a rozvážností se pohybovat v místech, kde se nachází bahenní kotly, fumarolné pole. Při fotografování přibížit k fumarole z návětrné strany, připravit se, počkat na dobu, kdy se fumarola zklidní, před expozicí se nadechnout, přiblížit se a vyfotit.Pokud se nadechnete, silně to dusí a jen tak se to nerozdýchá. Také pozor na oči, silně to štípe. V těchto místech také nejíst a nepít. Je vhodné si předem než navštívíte taková místa přes nos a ústa převázat šátek. Tyto základní pravidla bezpečnosti je nutné zde dodržovat na mnohých místech na Kamčatce.
Díky těmto všem zajímavým, unikátním a rozsáhlým vulkanologickým aktivitám tohoto místa je oblast v.Mutnovského a jeho okolí považována za unikátní a je hodně navštěvovaná.
Mutnovský kráter video: >>> ZDE
v.Gorely
rusky – Горелый. Nachází se ve východní oblasti poloostrova,70 km jižně od Petropavlovska Kamčatského, zeměpisná poloha 52°33’31“ s.š. a 158°10’49″v.d., eho výška dosahuje 1828 m. Patří také do Mutnovsko-Gorelovskoj skupiny.
Vulkán Gorely je stratovulkán kalderového typu. Současný vulkán tvoří tři základní dobou formírující se konusy. Skládají se z 11 kráterů různého stáří, některé z nich se vřezávají jeden do druhého a mají různou výšku. Krátery ve kterých proběhly historické erupce mají studnovitou stavbu a nacházejí se v nich kyselé jezera. V severozápadním sektoru je v kráteru tzv.horké jezero, které ze spodu i z břehu ohřívá nezpočet fumarol. Díky tomu má toto kruhovité jezero krásné modrozelené zabarvení. Další zdejší kráterové hnízdo se skládá ze starého kráteru a aktivního kráteru. Má rozměry 250 x 100 m a hluboké je 100 m. Do roku 2010 se v něm nacházelo malé oranžovo hnědé jezírko. U jižního sklonu se rozprostírá rovná plocha zasypaná zvětranou lávou o šířce 150 m, v její východní části se nachází malý nehluboký kráter. Má pravidelný cilindrový tvar a proto je nazýván Cilindr.
V samém východním kráteru této kaldery se nachází jezero, které má nepravidelný oválný tvar o délce asi 500 m, je tmavě modrozelené barvy,nazývá se Modré. Mnohdy se na březích i na části jezera nachází ještě v letních měsících sníh. Je obklopeno strmými nádherně zbarvýnými stěnami kráteru o výšce150 – 200 m. K jižní straně se okraj kráteru snižuje, v tomto místě je možnost se k němu spustit. Tuto skupinu zajímavých kráterů ukončuje velký postraní kráter na východ od centrální kaldery. Nazývá se Čaša, je to nevysoký samostatný kráter s pravidelným konusem. Je zaplněn vodou.
Na vnitřních stěnách kráterů zde můžeme vidět krásně zbarvené vrstvy, jak v jednotlivých období probíhala tvorba sopečných hornin od sypkého nezpevněného materiálu přes částečně zpevněné tufy.
Krátery kaldery v.Gorely tvoří současný vrchol vulkánu. Absolutní výška je 1828 m. Na sklonech kráterů a v okolí se nachází okolo 40 postranních kráterů různých rozměrů. Poslední dvě století probíhalý erupce pouze vývrhováním sopečného popela a plynů.
Od roku 2010 do roku 2014 byla povýšena aktivita vulkánu, probíhali tam přerušovaně páro-plynové erupce. Bylo to při jasném počasí i vidět z Petropavlovsku. V kráteru kde se nachází teplé modro zelené kyselé jezero. Uvnitř kráteru se na sklonu stěny vytvořila průrva ze které sršela horká pára s plyny. Mělo to za následek vysušení tohoto nádherného kyselého jezera. V posledních letech je dým z tohoto kráteru vidět mnohem méně. Jezírko se začíná znova vytvářet.
> Pohled z kráteru na v.Viljučinský : připnout z drona v.Gorely hlavní kráter
Turisty na tomto vulkánu přitahují tyto nádherné sopečné jezírka. Vulkán není vysoký a výstup je nenáročný. Vulkán Gorely je od Petropavlovsku vzdálen po cestě necelých 100 km. Z vrcholu kráteru je nádherný rozhled nejenom na okolní vulkány Mutnovský, Viljučinský, Opalu a Asaču. Ale také při jasném počasí je vidět domácí vulkány Korjacký a Avačinský a oceán.
Východní kráter : připnout z drona vulkán Gorely
v.Ksudač
rusky – Ксудач. Nachází se v jihovýchodní části poloostrova,80 km severovýchodně od obce Ozernovskij a 30 km od východního pobřeží, zeměpisná poloha 51°50’38“ s.š. a 157°34’20″v.d., jeho výška dosahuje 1079 m.
Je to aktivní vulkán kalderového typu a patří mezi skupinu unikátních vulkánů Kamčatky. Vrchol tohoto stratovulkánu tvoří pět překrývajících se kalder rozpoložených se od západu na východ. Celková plocha různě starých a také odlišně výškově položených kalder je 18 x 22 km. Okraje kalder jezer z vnější strany pozvolně stoupají a z vnitřní jsou velmi strmé.
Východní a severovýchodní atria kalder a také kaldera Štjubela jsou zaplněny kráterovými jezery o různé velikosti. Na extruzivním útesu nazývaném Парящий Утес и Парящий гребень se nachází mofety, ze kterých uniká pára s plynem o teplotě 80 – 90°C s vysokým obsahem metanu a sirovodíku. Termální prameny se nachází také na vnitřních březích jezer Pramenitého a Štjubelja (Ключевого a Штюбеля). Na jezeře Pramenitém se nachází tzv.Horká pláž. Je to pláž o délce asi 200 m, která je prohřívána horkými spodními termálními prameny, které ústí do jezera,přičemž voda při březích má teplotu 30-70°C. Voda v samotném jezeře má velmi rozdílné teploty, od ledové až po horkou.Na hladině jezera se také nachází plovoucí kolonie různobarevných ostrůvků termofilních řas.
Z kaldery tohoto jezera vytéká řeka Teplá, na které se nachází krásný vodopád. Turisty na tomto vulkánu láká právě toto unikátní jezero s teplou pláží a také samotné neobyčejné prostředí tohoto vyjímečného vulkánu. Je těžko dostupné, pouze letecky,nachází se v odlehlé oblasti.
v. Kambalný
rusky – Камбальный. Nachází se jihu poloostrova, 77 km jihovýchodně od obce Ozernovskij, zeměpisná poloha 51°18’20“ s.š. a 156°52’31″v.d., jeho výška dosahuje 2156 m.
Je to nejjižněji položený aktivní vulkán na Kamčatce. Dlouhé roky byl tento stratovulkán považován za vyhaslý, až jeho erupce v březnu roku 2017 velmi překvapila i samotné vulkanology. Jelikož se svou polohou se nachází v oblasti z velmi malou osídleností, obyvatelstvo si toho i nepovšimlo. Oblaka se sopečným popelem se ještě k tomu valily směrem od obydlené oblasti a také v této době bylo oblačné počasí. Proto samotnou erupci jako první zpozorovala družice. Oblaka dýmu dosahovala výšky 6 km a táhl se několik tisíc kilometrů jihovýchodně od poloostrova. A i kdyby si toho místní všimli, skutečnost je,že v takových oblastech obyvatelstvo postrádá jakákoliv komunikační a měřící zařízení. Faktem je i to, že místní jsou na erupce zvyklí, je to obyčejný přirozený přírodní jev, kterému nevěnují pozornost. Touto erupcí byl vulkán zařazen jako 30-cátý, do skupiny aktivních vulkánů Kamčatky.
Erupce na youtube >>> ZDE