Původní obyvatelé – osídlení
První zmínky o osídlení poloostrova pochází ze 14. st.př. n. l. V této době tyto obyvatelé nejprve překročili Beringovu úžinu a tak zalidnili Severní Ameriku. Potom později mezi 14. – 16. tisíci lety př.n. l., odtud některé kmeny pronikly až na Kamčatku. Historici se domnívají, že prapůvodní obyvatelé sledovali stádo mamutů, které je dovedlo právě až na tento poloostrov. Kamčatka byla dříve zalidněna jen dvěma kmeny. Střední, později i jižní část poloostrova osídlili předci Itelmenů, v severní části žili Korjaci. Větší část tohoto původního i současného obyvatelstva žije v pobřežních oblastech poloostrova. Itelmeni, Eveni, Korjaci, Čukči a Aleuti se čítají původními obyvateli Kamčatky. Itelmeni – žijí na západním pobřeží, zůstalo jich asi 1450 obyvatel, žijí tradičním životem a hovoří na svém jazyku. Větší množství žije v Tigilském rajoně ve vesničce Kovran. Jejich hlavním obrazem života je lov kožešinové zvěře, sobů, lov lososů a sběr plodů, rostlin a bylin. V zimě používají na přesuny psí spřežení, je to jejich tradiční způsob. Na Kamčatce žije na 9000 pravých kamčadalů, to jsou smíšené manželství Rusů a Itelmenů, které nemají oficiální status původní obyvatel. Žijí v dolině řeky Kamčatky a na jihu poloostrova v Petropavlovsku Kamčatském a Jelizovu. Korjaci – nejpočetnější skupina asi 7200 obyvatel, většina jich žije na severo-západě, Korjacký rajon, vesnice Palana. Dělí se na kočující a usedlé. Kočovní korjaci se zabývají pastevectvím a chovem soba. U usedlích Korjaků byl hlavním obrazem života rybolov nejenom v řekách , ale i lov mořských savců, jako jsou velryby a tuleni. Také lov kožešinové zvěře která je nedílnou součásti ke zhotovení jejich oděvů. Eveni – 1490 obyvatel, žijí v Bystrickém rajoně, vesnice Esso a Anavgaj. Lamuti to je jejich druhé pojmenování. Zabývají se lovem ryby v řekách, chovem sobů, lovem kožešinové zvěře. Psi nepoužívají ve spřežení ale jako stopaře a naháněče. Aleuti – 390 obyvatel, patří do nejméně početné skupiny těchto původních obyvatel, žijí na ostrově Beringa vesnice Nikolskoe na Komandorských ostrovech. Tyto ostrovy se nachází z východní strany Kamčatky.Tradičním obrazem života u nich byl rybolov v řekách a také lov velryb, sběr plodů a bylin. Čukči – 1530 obyvatel, nehledě na to že patří do skupiny původního obyvatelstva Čukotky, osídlili severní část Kamčatského poloostrova. Dělí se na kočovné, kteří se živí pastevectvím a chovem soba a usedlí kteří se živí lovem zvěře a sběrem plodů. Ze všech těchto skupin zde působí také několik uměleckých souborů, které vystupují při velkých státních svátcích a na různých festivalech. Mezi nejznámější patří Mengo, Nulgur, Lač a mladežnický Koritev. Nejpěknější a největší muzeum těchto obyvatel se nachází v Essu, kde je i skanzen jejich obydlí v původní velikosti. Je tam možno vše uvidět, jak žili, co používali v běžném životě, nástroje, zbraně a oblečení. Další menší muzeum se nachází v Milkovu a také v Petropavlovsku. V PK je mimo jiné i sál věnován historii tohoto poloostrova, jejiho objevování a také bitvám na Kamčatce. Jeden sál je věnovaný fauně Kamčatky.
obydlí Korjaků
