FLÓRA
Kamčatskou flóru výrazně ovlivňuje přímořské klima, zeměpisná poloha a vulkanická činnost. Nachází se zde více než tisíc druhů rostlin a okolo sto druhů stromů, keřů, polokeřů. Louky pokrývají 2% povrchu poloostrova, blata 12%, vysokohorská vegetace 32% a lesy 36%. Větší část poloostrova je pokryta převážně listnatými lesy které tvoří olše, topoly a bříza, se stoupající výškou Ermanova bříza (má tvrdé dřevo, je označována také jako (Kamenná bříza). Liší od obyčejné břízy tím, že má zakřivené větve a někdy i kmen.
V zaplavovaných územích od řek rostou různé druhy topolů, olše, vrby a v nižších polohách jeřabina a klasická bříza. Lesní porost převládá v průměru do výšky asi 800 m n. m. , přičemž asi v 500 m n.m. se skladba dřevin poněkud změní a převládne Ermanova bříza. Ve vrchních částech sklonů hor nad pásmem lesa se objevují těžko prostupné porosty keřových olší (stlánik), které ve vyšších polohách vystřídají ještě hůře prostupné kosodřeviny cedru.Teprve 1200 m n.m. začíná otevřená krajina horské tundry s ostrůvky rododendronů (zlatého a kamčatského) a jívy arktické. Ještě výše již jen trsy travin a lišejníky. V centrální části, hlavně v údolí řeky Kamčatky modřín kurilský a jedle ajanská. Zajímavostí je pozůstatek z doby meziledové, jehličnatá jedle sachalinská, která roste u ústí řeky Semjančik.
Nesmíme opomenout také na mnoha místech velmi rozšířený bolševník,který zde dorůstá do výšky 3m i výše. Jelikož je tu dostatek vody tak se zde velmi daří různým druhům tráv které dorůstají do výšky 2 m i více.
Na tufových a lávových polích po explozích vulkánů je zajímavé sledovat vývoj růstu vegetace. Brzy se na tmavém, hrubém popelu uchycují polštáře travin, nápadných bělorůžových lomikamenů a kastilejí, červených a modrých vlnic, žlutých a fialových všivců a různé druhy přízemních zakrnělých vrb. I vzhledem k tomu, že je zde krátké a chladné léto ve zdejší tundře i na horách vykvétá v červenci celá řada překrásných lučních a horských květin např.velmi rozšířený žlutý rododendron, kosatce a lilie aj.
Kamčatka je také bohatá na lesní plody. Na poloostrově roste velká borůvka, zimolez kamčatská, několik druhů, místní název žimolešť, dva druhy vlochyně – klasické borůvky, šicha – medvědí jahoda, místní název šikša, brusnice brusinka, ostružiník maliník, klikva, ostružiník moruška, rybíz, jeřáb, šípek a nelze zapomenout také na hřiby, které tu rostou ve velkém množství.
Místní obyvatelé také některé rostliny využívají místo léků. Například suchý mech, zábělník nebo jestřábník je vhodný na různá poranění, protože tyto rostliny mají výborné hojivé účinky. Na bolesti břicha často používají listy vachty trojlisté nebo kořeny kozlíku lékařského. Čaj z květu bolševníku na snížení horečky. Roste zde také rozchodnice růžová, vzhledem k citronově až zlatavé barvě kůry kořenů lidově nazývá zlatý kořen. Přívlastek růžová dostala podle specifické vůně kořene připomínající růži. Je známá také pod názvem radiola růžová. Je to rostlina, rostoucí ve vyšších polohách na horách a horských loukách. Zlepšuje paměť (podle některých zdrojů údajně více než žen-šen), potlačuje únavu, stimuluje přirozenou hormonální aktivitu, brání poškození jaterní tkáně a zpomalují stárnutí,zvyšuje imunitní reakci organismu a má i detoxikační účinky. Z kořenů se vaří čaj a dokonce se i dává vyluhovat do vodky která má potom koňakovou příchuť.
Mezi další známé byliny patří vrbovka úzkolistá známý pod lidovým nazváním ivanův čaj. Z listů někdy i z květů se vaří čaj, snižuje psychicky způsobené bolesti hlavy, působí proti nespavosti a má protizánětlivý účinek a chrání sliznice,příznivě působí při průjmových infekčních chorobách. Mnoho rostlin je už také i zde chráněno a zapsáno do červené knihy Kamčatky.