Esso
Esso v překladu z evenského jazyka znamená „ Modřín “. Nikde na Kamčatce nenajdete tolik jehličnatých modřínových lesů jako v této oblasti. Proto Esso má tento název. Modřínové lesy se rozprostírají v celém okolí a v některých místech jsou i smíšené. Samotné Esso se nachází ve vysokohorské oblasti uprostřed údolí mezi Centrálním a Kozyrevským hřbetem v bývalé kaldeře dávno vyhaslé sopky. Hluboké, zalesněné svahy, skalnaté vrcholy a hřebeny Kozyrevského výběžku, pod nímž se v údolí nachází hlučné divoké řeky dávají okolí Essa originální malebnost. Ze známějších řek možno vzpomenout Bystrou , Anavgaj, Chajrjuzovu, Tichou a Uksičan.
Esso se přímo nachází v místě soutoku řek Bystraja a Uksičan, který zároveň protéká Essem. Řeka Uksičan v zimě v Essu nezamrzá díky tomu, že se pod ní i pod celou obcí nachází velké podzemní teplé termální jezero. V okolí Essa najdeme také přírodní termální prameny, nazývají se „ Oksinskie “ a „ Appapelskie “. Díky místnímu prostředí jehličnatých lesů a rychlých řek tu najdeme překvapivě čistý vzduch. Podnebí je zde ostře kontinentální, v létě je to nejteplejší místo na Kamčatce a v zimě tu klesá teplota až na – 47°C. Horká termální voda z podzemního teplého jezera je rozvedena potrubím po celém Esse do domů a také skleníků. Ve sklenících zde pěstují okurky, rajčata, papriky a dokonce i vinnou révu. V domech na dvorcích jsou termální bazény a nachází se tu také jeden velký veřejný obecní bazén.
Esso je administrativním centrem Bystrinského okresu. Od Petropavlovsku Kamčatského je vzdálené po cestě 600 km. Zeměpisně je jeho poloha uprostřed poloostrova. V samotném Esse žije v současnosti něco málo přes 2000 obyvatel. V této oblasti také žije větší počet původních obyvatel, kteří zde žijí svým tradičním životem a dodržují své zvyky. V Essu každý rok probíhá mnoho kulturních akcí a festivalů. Poslední neděli v únoru velký svátek „ den olenevoda “,startuje zde již tradiční „ Beringija “. To je zimní závod psích vzpřežení na Kamčatce. V létě, v nejdelší den v roku se slaví „ evenský Nový rok “, a koncem června svátek první ryby.Svátek , den Bystrického okresu se slaví 12 srpna. V etnografických centrech „ Menedek “ a „ Čau – Čiv “ můžete shlédnout tance organizované místními skupinami původních obyvatel v tradičním oděvu. Jednou roce, většinou koncem srpna zde bývá také festival těchto skupin, kterého se zúčastňují i druhé skupiny z různých oblastí Kamčatky. Domorodé skupiny se často setkávají i ve dny státních svátků a podílejí se svými vystoupeními na těchto oslavách s ostatními obyvateli. V Essu se také nachází největší muzeum všech skupin původních obyvatel Kamčatky a jeho suočástí je i skanzen. Je zde možno vidět jak obydlí domorodých obyvatel v původní velikosti tak i předměty, nástroje, zbraně, oděvy a ozdoby vyrobené z přírodních materiálů, které používali ve svém běžném životě.
Esso se nachází na území „ Bystrického přírodního parku “, je zde i správa a ředitelství tohoto parku. Byl založen v roce 1996 a rozkládá se na ploše 1325 hektarů. Na území tohoto parku se také nachází aktivní vulkán Ičínský, který se jako jediný nachází v západní aktivní zoně poloostrova. Od Essa je vzdálen 80 km na jih. Je to druhý nejvyšší (3621 m vysoký) aktivní vulkán Kamčatky po v.Ključevském. Cesta k němu vede po rozsáhlých okolních pastvinách na kterých už po tisíce let pasou kočovní pastevci soba polárního ( oleň severnyj ) své stáda až do dneška. Sobi jsou chováni hlavně pro maso. Na Kamčatce je běžně v obchodech k prodeji a vyváží se také na export. Jedním z hlavních cílů parku je zachování těchto pastvin (23 100 hektarů) a podpora pastevectví tradičním způsobem. Také udržení a zachování starých tradičních zvyků,jazyka a způsobu života domorodého národa v této oblasti. Celé rodiny zde kočují, živí se lovem, sběrem lesních plodů a bylin, žijí a zachovávají tradiční způsob života tak jako dříve.
Mezi známé navštěvovaná místa této oblasti patří jezero Ikar, Bílé skály, jezero Galjamaki a Černý zámek – skála. Zajímavostí je, že tu byl v první polovině minulého století přivezen kanadský bobr a los. Odsud se postupně tyto dva druhy rozmnožovali do dalších oblastí směrem na jihovýchod a hlavně na sever. V této oblasti se vyskytuje už i vlk, rys a rosomák a samozřejmě všude přítomný medvěd.
Na řece Bystraja se nachází jedna z mála vodních elektráren na Kamčatce , je nedaleko Essa. Elektřinu zde vyrábí staré vodní turbíny vyrobené v ČKD Blansko. V letních měsících tato vodní elekrárna dodává eletrickou energii do celé této oblasti. Essa, do 50 km vzdáleného Anavgaje, „47-ého kilometru “ tak se nazývá dětská ozdravovna s termálními léčebnými prameny a 100 km východně položeného Atlasova. V zimě pak je energie dodávána opačně z Atlasova vyrobená dieselgenerátory, které jsou také od českého výrobce ČKD Hradec Králové. Tyto známé české výrobky se tu nacházejí i v druhých oblastech jako např. v Usť Kamčatském a pod.
Esso a jeho okolí je hojně navštěvováno turisty pro svůj neobyčejný charakter kamčatské krajiny. Velmi působivým zážitkem je zde splav po řece Bystraja. Splavuje se po divoké horské řece protíkající místními lesy, přes několik peřejů, nádhernými kaňony s vystupujícími skalami a vysokými útesy na březích. Také zde možno absolvovat jednodenní i vícedenní vyjížďky na koních do okolní kouzelné krajiny. Esso a jeho okolí je díky svému prostředí s čistým vzduchem nazýváno „ kamčatským Švýcarskem “.